Svědectví ze Slavnosti Dvou Srdcí Lásky v Římě 2017

 

     V roce 2015 jsem byla poprvé na exerciciích s názvem Škola Boží Lásky, které vede otec Montfort Okaa v Koclířově. Tyto exercicie se konají každý rok začátkem listopadu /myslím, že už od roku 2005/. Exercicie jsou po celou dobu otevřené a je zván každý člověk v kteroukoli hodinu programu. Od 23.30 je každou noc růžencové procesí, o půlnoci Anděl Páně a začíná Mše Svatá, adorace. Přes den přednášky, Anděl Páně, růženec, Mše Svatá, adorace - každý den stejně, podle řádu /je na webu DSL/. Účastníci se zapojují podle svých možností. Exercicie mě nadchly, úcta otce Montforta k Pánu Ježíši v Nejsvětější Svátosti, k Panně Marii a jeho láska k nám byly pro mě do té doby nevídané. Již předtím jsem se stala členkou Společenství DSL podle informací z internetu, ale setkání naživo překonalo každou mojí představu. Také bratrská a sesterská láska ve společenství - je to Boží Rodina sourozenců, kteří spolu vyrostli odmalička v domě Otcově. 
     Pán Ježíš požádal otce Montforta, aby pro Něho slavil každý rok v červnu v neděli po svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Panny Marie v Římě Slavnost Dvou Srdcí spojených v Lásce. V loňském roce se slavila tato Slavnost už po 18. rok. Již rok předtím jsem velmi toužila jet na Slavnost Dvou Srdcí Lásky do Říma, ale to se nezdařilo. Až v roce 2017. Již od března jsem měla koupenou skupinovou jízdenku, zaplacený pobyt v Římě a těšila jsem se, jak spolu s mými sourozenci v Srdcích Lásky pojedeme na Slavnost. V polovině května jsem však začala stonat. Kvůli šelestům na srdci a potížím s plícemi mě 2x za sebou hospitalizovali. Bolestí v hrudi jsem se nemohla vůbec pohnout, cítila jsem nepravidelnou činnost srdce a špatně se mi dýchalo. Myslela jsem si, že možná zemřu. Z druhého pobytu v nemocnici mě propustili v dost chatrném stavu s tím, že bude následovat další plicní vyšetření. Do plánovaného odjezdu do Říma zbývalo několik dnů, takže bylo jasné, že 14ti hodinovou cestu autobusem nezvládnu. Bolestně jsem přijala fakt,  že do Říma nepojedu. Chtěla jsem, aby moji jízdenku někomu dali, ale to nešlo, musela se nechat propadnout. Řekla jsem si, že mám času dost a odložila jsem návštěvu lékaře. Právě když jsem pak seděla u něho v čekárně, zvonil mi telefon. Byl to bratr Jiří Hrdý a řekl mi: "Víme, že je ti špatně, že nemůžeš jet autobusem, a co kdybychom ti koupili letenku, letěla bys?" Bylo to tak nádherné pozvání z bratrské lásky, že jsem nedokázala odolat, a tak mi moji duchovní sourozenci ze Dvou Srdcí koupili letenku a druhý den jsem s nimi letěla do Říma. Večer mi bylo ještě špatně a druhý den jsem nemohla absolvovat setkání s papežem Františkem na Svatopetrském náměstí, ale to, co se se mnou dělo v dalších dnech by se dalo označit jako vzkříšení z mrtvých. Doslova hodinu od hodiny mi bylo lépe a lépe, takže jsem zvládla celý denní program, slavení vigílií a adoraci až do rána. Přijala jsem uzdravení. Všechny bolesti a potíže s dýcháním zmizely, zmizel i pocit velké únavy, kterým jsem trpěla několik let. Po návratu z Říma jsem posbírala své léky a odložila. Do dnešního dne jsem nevzala ŽÁDNÝ LÉK. Díky Boží Milosti.
     V Římě bylo vidět, co jsou to Dvě Srdce Lásky. Byli tam bratři a sestry z Nigérie, Německa, Francie, Portugalska, Španělska, Polska, Slováci, /Čechů bylo 21/ a další národy a národy společně slavily Mše Svaté, jako jedna Boží Rodina. Slavili jsme Mši Svatou v chrámu Sv. Petra a turisté, kteří si zrovna přišli prohlédnout chrám, se zastavovali a sledovali Mši Svatou. Po skončení Mše Svaté neodešli, ale šli dopředu k otci Montfortovi, klečeli ve frontě a nechávali se zasvěcovat Dvěma Srdcím Lásky. Totéž se opakovalo další den v bazilice Santa Maria Maggiore a tak bylo zasvěceno mnoho lidí.
     V neděli o hlavním svátku Dvou Srdcí Lásky slavil Mši Svatou kardinál Arinze a s ním sedm kněží. Když kardinál viděl s jakou harmonií a bratrstvím slaví národy společně Mši Svatou, velmi plakal, také kněží plakali i my.
     Boží sláva a nádhera byla v Římě silná jako bouře. Pán Ježíš s Pannou Marií s námi slavili svou Slavnost.
     Bohu díky. Pane, ať Ti ani jeden den svého života nezapomenu poděkovat za to, co jsi nám učinil v Římě. Amen
     Ježíši, Maria, miluji Vás, smilujte se nad námi, zachraňte všechny duše. Amen                                                                                                                          Anna Kohoutová